Jak poznáte pravého hejkala od falešného?

Jak poznáte pravého hejkala od falešného?

Zeptejte se dětí. Když viděly hejkala v džínách a pantoflích, na první pohled poznaly, že jim nic nehrozí, a u naší „Pohádky o hejkalovi“ se už jen dobře bavily. Maňáskové divadlo s vypravěčem – velkým živým maňáskem – jako obvykle slavilo úspěch.

S dětmi do české pohádky …… 

Proč píšeme záměrně do „české pohádky“? Pohádka má pobavit, ale také vzdělávat, povídat o dobru a zlu a nenápadnými náznaky budovat v dítěti povědomí o okolním světě. Klasické české pohádky v tom vždycky vynikaly a ne nadarmo byly oblíbené po celém světě. Moderní doba s dětskými kreslenými příběhy zahraniční výroby už původní výchovné poslání pohádek moc nezná. Ještě že tu máme živé herce, kteří neposadí děti k počítači, ale raději navléknou na ruce maňásky a sehrají pohádku tak říkajíc „po našem“.

Když 30 dětí ani nedutá…

Dvacet dětí v jedné místnosti, to bývá občas slušná mela. Pokud ovšem jako kouzlem nesedí všechny na židličkách s vykulenýma očima. Taková kouzla s dětmi samozřejmě herci umějí a maňásci a pořádné kostýmy jim v tom pomáhají. A o čem ta pohádka vlastně byla? Inu, nechte si povyprávět, v pátek 24.4.2015 bylo jako obvykle „vyprodáno“ 🙂